Zdálo by se
, e v zimě u v přírodě nenajdeme nic, co by výrazně podpořilo naše
zdraví. Jsou tady ale šípky, které jsou vynikajícím zdrojem vitamínu C. Náš
mistr Janča říkával, e správný šípkový čaj vznikne, a kdy se šípky vaří půl
hodiny. Take základem je tepelná úprava. Tenkrát nás ani nenapadlo, e tepelná
úprava můe nastat i směrem opačným, do mínusu. Na tuhle myšlenku nás přivedli
ptáci. Jednou, na procházce, jsme si všimli, e pod některými stromy je na
sněhu rozseto spoustu červených flíčků a teček. Tento materiál však vůbec
k těmto stromům nepatřil, protoe ji byly bez listů a samozřejmě i
jakýchkoliv plodů. Někdo to tam tedy musel přinést. Při pozorném studiu tohoto
materiálu jsme zjistili, e to jsou ostatky z šípků. Museli je na těch
stromech baštit ptáci.
A pak jsme
si řekli, e kdy to dělá dobře ptáků, tak to zkusíme taky. Šípky, které ještě
neprošli mrazem jsou tvrdé a nepouitelné. Avšak ty, které u vyštípal pořádný
mráz jsou měkké. Papkají se tak, e si dáme do pusy jednu, dvě a prostě je
vysajeme. Kůstky pak vyplivneme, jako ty ptáci ven.
Domníváme
se, e 3 - 5 x do týdne 9 plodů docela zabezpečí potřebu C vitamínu a určitě i
jiných pro zdraví potřebných látek.
Pokud při
cestě za šípkami vyvenčíme i svá chodidla, udělali jsme pro své zdraví maximum.