Zdálo by se
, že v zimě už v přírodě nenajdeme nic, co by výrazně podpořilo naše
zdraví. Jsou tady ale šípky, které jsou vynikajícím zdrojem vitamínu C. Náš
mistr Janča říkával, že správný šípkový čaj vznikne, až když se šípky vaří půl
hodiny. Takže základem je tepelná úprava. Tenkrát nás ani nenapadlo, že tepelná
úprava může nastat i směrem opačným, do mínusu. Na tuhle myšlenku nás přivedli
ptáci. Jednou, na procházce, jsme si všimli, že pod některými stromy je na
sněhu rozseto spoustu červených flíčků a teček. Tento materiál však vůbec
k těmto stromům nepatřil, protože již byly bez listů a samozřejmě i
jakýchkoliv plodů. Někdo to tam tedy musel přinést. Při pozorném studiu tohoto
materiálu jsme zjistili, že to jsou ostatky z šípků. Museli je na těch
stromech baštit ptáci.
A pak jsme
si řekli, že když to dělá dobře ptáků, tak to zkusíme taky. Šípky, které ještě
neprošli mrazem jsou tvrdé a nepoužitelné. Avšak ty, které už vyštípal pořádný
mráz jsou měkké. Papkají se tak, že si dáme do pusy jednu, dvě a prostě je
vysajeme. Kůstky pak vyplivneme, jako ty ptáci ven.
Domníváme
se, že 3 - 5 x do týdne 9 plodů docela zabezpečí potřebu C vitamínu a určitě i
jiných pro zdraví potřebných látek.
Pokud při
cestě za šípkami vyvenčíme i svá chodidla, udělali jsme pro své zdraví maximum.