Ovlivňování orgánů a částí těla působením polštářkem palce, nebo prstu na povrchu kůže v rámci určitého reflexního displeje je normální reflexní terapie. Při tom se vzruch pravděpodobně rezonančním způsobem šíří po povázkách až na „spřátelené místo". Vyvolá to v něm koncentrací energie, zlepšení inervace, prokrvení, intenzivnější lymfatický tok. Odpovídající orgán je jakoby vyrušen ze své pasivity a začne se zvyšovat jeho kondice. Připomíná to člověka, který byl delší dobu v poutech. Po uvolnění pout není schopen hned běhat a být plnohodnotně funkční. Pravděpodobně se nejprve bude potřebovat vymočit a vykakat, požádá o pití a jídlo. Podobně i orgány začínají své ožívání nejprve očistou. Proto bývá někdy lidem špatně po reflexologickém ošetření. Pokud však působíme na správná místa něčím tvrdým a ostrým (nehet, hrot propisky, tyčinka), dostaneme se k zakončením nervů. Jejích ovlivňování se stimul dostane do mozku a na místo určení mnohem rychleji a razantněji. Kromě rezonančních toků se přidávají speciální schopnosti nervů přenášet informace. Proto je třeba velmi dobře zvážit vhodnost a provedení nervové reflexní terapie. Nastartování nervů tímto způsobem je někdy dokonce tak razantní, že to až může u klienta vyvolat kolaps. Je dobré když terapeut, který chce používat nervovou reflexní terapii má už určitou praxi s klasickou reflexní terapii.
To co
pociťujeme jako bolest různě v těle máme právě díky nervům, které takto
informují, že se okolní tkáň dostala do nepříznivého stavu. Například místo po
úraze začne bolet, protože tkáně, ve kterých jsou nervy jsou úrazem poškozeny.
Nervy ale neinformuji pouze o vnějším působením poškozených místech. Ale i
citové napětí, například po ztrátě partnera vyvolá křeč v bránici a od ní se
pak přenese do žaludku. Člověk pak cítí bolesti v žaludku i po snězení
minimálního množství jídla. Podobně, delší dobu potlačovaný vztek se ponoří do
žlučníku, kde se zhmotní konflikt, který se měl odehrát na úrovni mysli. O
zánětu informují nervy pocitem bolestí.
Jiná možnost vzniku napětí v orgánech a tudíž i reakce nervů
s následnými bolestmi je blok v některé části páteře. Typickým příkladem je
přenášení se křečovitosti z L 1-2, nebo L 4-5 do dvanácterníku. V tom případě
nepomáhá žádná léčba, pokud se neodstraní příčina, tj. neuvolní krční a
následně i ostatní páteř. Ale i opačně, nevhodnou stravou (např. káva s mlékem,
nadměrné množství nevhodného jídla v nevhodnou dobu) vyvolá napětí a bolesti v
bederní páteři.
Je jeden
případ, ve kterém člověk dostává zprávu o poškození bohužel příliš pozdě. A to
jsou ledviny. Možná je to tím, že nervy jsou soustředěny na povrchu ledvin a
poškození musí zachvátit celou ledvinu, by začala bolet. Většinou to už bývá
dost pozdě. Pan Janča proto říkal ledvinám, že jsou poťouchlým orgánem.
Léčení poruch
v orgánech látkové výměny vyžaduje delší období, aby se orgány mohli plynule
regenerovat a čistit. Navíc při použití nervové reflexní terapie je riziko
nepříjemných kolapsů je velmi velké.
Nejvhodnější
uplatnění nervové reflexní terapie je však při řešení poruch pohybového
systému, kde pomalé působení klasické reflexní terapie, vyžaduje velmi velkou
trpělivost a vytrvalost, co většina klientů prostě nemá. Je to především vnější
(rameno, paže, loket, koleno, stehno, kyčel) a vnitřní hrana (páteř) chodidel.
Speciální
případy, ve kterých má nervová reflexní terapie vynikající účinky: