Brániční nerv (nervus phrenicus)
Je smíšený
nerv s převahou motorických vláken. Vystupuje, vlastně jeho pravá i levá větev,
z krční pleteně, ovlivňuje celou řadu orgánů a prochází bránicí. K podráždění
nervu mohlo dojít například při zánětu pobřišnice co se projevuje škytavkou při
pití studených nápojů nebo při jeho zhmoždění, nebo přerušení, které mohly
způsobit až obrnu příslušné části bránice.
Dnes
jeho reflexní odraz na palcích obou nohou už standardně využíváme pro každého
klienta, protože má vynikající účinky při uvolňování následků stresu - stažené
bránice.
Nemusí
se ani tlačit nehtem, stačí bříško palce, přesto je v něm ze začátku velmi
velká bolest. Ta však rychle mizí s uvolněním napětí, co je doprovázeno
pocity tepla za krkem, v břichu a jinde. Uvolnění tohoto místa výrazně
přispívá k uvolnění krční páteře.
Poznáme to okamžitě na pravém palci, který se začne pohybovat volněji a bez
bolesti.
Někdy
ho využíváme i jako referenční reflexní plošku (vedle tzv. Au - bodu - stydká
kost, viz. REFLEXNÍ DIAGNOSTIKA A KATALOG REFLEXNÍCH PLOCH (Eminent), pro
předvedení největší reflexní bolesti, tzv. desítky na stupnici od jedna do
deseti, aby klienti uměli odhadovat reakce v ostatních reflexních ploškách.
Palce,
na kterých se reflexní bod bráničního nervu nachází představují hlavu, takže
jeho ovlivňování příznivě působí na stavy po mozkových příhodách.
Účinky
reflexologického uvolnění bráničního nervu mají dlouhodobý charakter.
Nachází
se pod pravým (pod levým bývá mnohem menší reakce) palcem ze strany šlapky,
směrem od druhého prstu. V tomto místě bříškem palce nebo jiným prstem hledáme
ztuhlou tkáň, ne větší než špendlíková hlavička.
Doporučení.
I přes velkou bolestivost v tomto bodě je nejúčinnější hmat sedativní, to
znamená, že místo laskavě-vlezle stlačíme a držíme stlačené stálým tlakem až do
doby než bolest odezní. Aby klient vydržel až nesnesitelnou bolest, je třeba ho
na ní připravit. Řekneme mu, aby ji bral jako lék, úplně se uvolnil a hlubokými
nádechy ji vytahoval nahoru
V
každém případě je třeba sledovat, zda reakce u klienta neprobíhá moc rychle
(blednutí, zelená barva kolem úst), abychom se vyhnuli zbytečným kolapsům. Když
k tomu přece jenom dojde, terapii přerušíme až do doby, kdy se klient cítí
příjemně. Mezitím použijeme oživovací body: C-bod a pod nosem.
Přidáno: 04. 12. 2007 20:50
Komentáře k článku
Od: Miloslava | www | 04. 10. 2019 08:40
Od: To50EJlwC | www | 19. 08. 2015 08:46
Jesus Christus Maria Josefe, pane anonymned VM (doufe1m, že VM noejsu inicie1ly vedoucedho katedry psychologie na FF UK Praha pana kolegy Ve1clava Mertina), tyhle pravdole1skařske9 kecy o pravdě, le1sce a taktu snad plated jednore1zově o Ve1nocedch, ale v běžne9 poradenske9 a školned psychologicke9 praxi ani ne1hodou. Přiznejme si, že občas asi 500x za rok se stane, že norme1lned nezakomplexovanfd rodič, tedy ten, kterfd se o sve9 děti stare1 a vede je, jinak řečeno, kterfd je opravdu vychove1ve1 (take9 nepopisuji běžnfd stav), asi možne1 ved či spedše tušed, k čemu me1 jeho dedtě předpoklady a jake9 je, ale občas se přijde poradit k psychoušovi do poradny, SPC nebo do školy. Občas se i stane asi tak 250x až 300x ročně že norme1lned nekomplikovanfd učitel se chce poradit o dedtěti, zda jeho projevy ve škole noejsu ovlivněny SPU, protože mu učened nejde. Tady trpělivost, důslednost, spravedlnost, pravda, le1ska a takt nic neplated, neb jsou to proměnne9 nepsychometricke9ho typu. Klient (rodič či učitel) se pte1 na schopnosti dedtěte či že1ka. Psychouš pak vyte1hne ze stolu PDW, WISC-III, WPPSI-III nebo dokonce WPPSI-IV, Ravenovy progresivned matice (lhostejno, zda jsou barevne9 či černobedle9 obě varianty nic moc neměřed, respektive měřed normami minule9ho stoleted), KVIT nebo VIT anebo TIP anebo faplně jinfd test schopnosted s cizokrajnfdmi normami zedskanfdmi u populace děted německfdch, americkfdch, anglickfdch nebo děted z Thaiwainu, a po administraci (odečte či přičte 10 bodů nebo vedc či me9ně to podle ne1tury) a he1de1 z křišťe1love9 koule o schopnostech dedtěte.Jinfd psychouš pak u te9hož testu ředke1 rodičům a učitelům faplně něco jine9ho to podle ne1tury. A vy na mne s obnovenedm důvěry a autority rodiče. Tady může bfdt pomoc psychologů velmi vedtane1, to me1te recht, ale ta pomoc je slušně řečeno velmi variabilned. Bude vedtane1 i v předpadech bezradnosti rodiče jak zhodnotit ree1lnou situaci sve9ho dedtěte z hlediska jeho dalšedho uplatněned v životě? To teda nevedm. Většina testů totiž postre1de1 to, čemu se ředke1 predikčned validita a tady pak pomůže jen fasloved, že vedra tve1 tě uzdraved . Faktem je, že většina ne1s staršedch psychoušů to už nějak doklepe i s těmi starfdmi testy, ale občas na ne1s jde prostě hrůza zejme9na, podedve1te-li se do zahraničed, jake9 metody (psychodiagnosticke9 a didakticke9 testy) majed psychologove9, vfdchovned poradci a odbornedci v zahraničed k dispozici. Největšedm vfdkřikem moderned psychodiagnostiky je dnes u ne1s Amthauerův Test struktury inteligence (TSI-2000), ale ten je až pro adolescenty, takže menšed děti si mused pe1r let počkat Je to prostě průser, kterfd nikdo neřešed, nikoho to nezajedme1, ale přesto se jede ste1le moče1lem černfdm kol bedlfdch skal . Už jsme si zvykli! To teda nejsme, ale co me1me dělat? Jak se ředke1: z hovna bič neupleteš. Ani test si doma nespedchnete přes noc. A Ve1m taky ne9e9e9seeeem Ve1m noooviiiinnny, poslouchejte P.S.Pokud jde o vfdchovu děted, kdo udělal většed krok? Určitě majorita směrem k minoritě. Minorita (třeba ta romske1) směrem k majoritě ste1le jen čučed a čeke1 na pomoc Velke9ho bratra.
Od: | www | 14. 10. 2012 05:16
Od: | www | 14. 10. 2012 05:16
Od: | www | 14. 10. 2012 05:15
Od: | www | 14. 10. 2012 05:15
Od: | www | 14. 10. 2012 05:14
Od: Anna Kršková | www | 28. 03. 2008 21:38
PouĹľĂvám kaĹľdou chvĂli na svĂ© klienty a je to skvìlĂ© a funguje!