lnky

 Zpt na seznam lnk 

Brnin nerv (nervus phrenicus)

Je smíšený nerv s pevahou motorických vláken. Vystupuje, vlastn jeho pravá i levá vtev, z krní pleten, ovlivuje celou adu orgán a prochází bránicí. K podrádní nervu mohlo dojít napíklad pi zántu pobišnice co se projevuje škytavkou pi pití studených nápoj nebo pi jeho zhmodní, nebo perušení, které mohly zpsobit a obrnu píslušné ásti bránice.

Dnes jeho reflexní odraz na palcích obou nohou u standardn vyuíváme pro kadého klienta, protoe má vynikající úinky pi uvolování následk stresu - staené bránice.

Nemusí se ani tlait nehtem, staí bíško palce, pesto je v nm ze zaátku velmi velká bolest. Ta však rychle mizí s uvolnním naptí, co je doprovázeno pocity tepla za krkem, v bichu a jinde. Uvolnní tohoto místa výrazn pispívá k uvolnní krní pátee. Poznáme to okamit na pravém palci, který se zane pohybovat volnji a bez bolesti.

Nkdy ho vyuíváme i jako referenní reflexní plošku (vedle tzv. Au - bodu - stydká kost, viz. REFLEXNÍ DIAGNOSTIKA A KATALOG REFLEXNÍCH PLOCH (Eminent), pro pedvedení nejvtší reflexní bolesti, tzv. desítky na stupnici od jedna do deseti, aby klienti umli odhadovat reakce v ostatních reflexních ploškách.

Palce, na kterých se reflexní bod brániního nervu nachází pedstavují hlavu, take jeho ovlivování pízniv psobí na stavy po mozkových píhodách.

Úinky reflexologického uvolnní brániního nervu mají dlouhodobý charakter.

Tlaení na reflexní bod brániného nervu tyinkou Nachází se pod pravým (pod levým bývá mnohem menší reakce) palcem ze strany šlapky, smrem od druhého prstu. V tomto míst bíškem palce nebo jiným prstem hledáme ztuhlou tká, ne vtší ne špendlíková hlavika.

Doporuení. I pes velkou bolestivost v tomto bod je nejúinnjší hmat sedativní, to znamená, e místo laskav-vlezle stlaíme a dríme stlaené stálým tlakem a do doby ne bolest odezní. Aby klient vydrel a nesnesitelnou bolest, je teba ho na ní pipravit. ekneme mu, aby ji bral jako lék, úpln se uvolnil a hlubokými nádechy ji vytahoval nahoru

V kadém pípad je teba sledovat, zda reakce u klienta neprobíhá moc rychle (blednutí, zelená barva kolem úst), abychom se vyhnuli zbyteným kolapsm. Kdy k tomu pece jenom dojde, terapii perušíme a do doby, kdy se klient cítí píjemn. Mezitím pouijeme oivovací body: C-bod a pod nosem.


Pidno: 04. 12. 2007 20:50


Komente k lnku     

Od: Miloslava | www | 04. 10. 2019 08:40

Od: To50EJlwC | www | 19. 08. 2015 08:46
Jesus Christus Maria Josefe, pane anonymned VM (doufe1m, že VM noejsu inicie1ly vedoucedho katedry psychologie na FF UK Praha pana kolegy Ve1clava Mertina), tyhle pravdole1skařske9 kecy o pravdě, le1sce a taktu snad plated jednore1zově o Ve1nocedch, ale v běžne9 poradenske9 a školned psychologicke9 praxi ani ne1hodou. Přiznejme si, že občas asi 500x za rok se stane, že norme1lned nezakomplexovanfd rodič, tedy ten, kterfd se o sve9 děti stare1 a vede je, jinak řečeno, kterfd je opravdu vychove1ve1 (take9 nepopisuji běžnfd stav), asi možne1 ved či spedše tušed, k čemu me1 jeho dedtě předpoklady a jake9 je, ale občas se přijde poradit k psychoušovi do poradny, SPC nebo do školy. Občas se i stane asi tak 250x až 300x ročně že norme1lned nekomplikovanfd učitel se chce poradit o dedtěti, zda jeho projevy ve škole noejsu ovlivněny SPU, protože mu učened nejde. Tady trpělivost, důslednost, spravedlnost, pravda, le1ska a takt nic neplated, neb jsou to proměnne9 nepsychometricke9ho typu. Klient (rodič či učitel) se pte1 na schopnosti dedtěte či že1ka. Psychouš pak vyte1hne ze stolu PDW, WISC-III, WPPSI-III nebo dokonce WPPSI-IV, Ravenovy progresivned matice (lhostejno, zda jsou barevne9 či černobedle9 obě varianty nic moc neměřed, respektive měřed normami minule9ho stoleted), KVIT nebo VIT anebo TIP anebo faplně jinfd test schopnosted s cizokrajnfdmi normami zedskanfdmi u populace děted německfdch, americkfdch, anglickfdch nebo děted z Thaiwainu, a po administraci (odečte či přičte 10 bodů nebo vedc či me9ně to podle ne1tury) a he1de1 z křišťe1love9 koule o schopnostech dedtěte.Jinfd psychouš pak u te9hož testu ředke1 rodičům a učitelům faplně něco jine9ho to podle ne1tury. A vy na mne s obnovenedm důvěry a autority rodiče. Tady může bfdt pomoc psychologů velmi vedtane1, to me1te recht, ale ta pomoc je slušně řečeno velmi variabilned. Bude vedtane1 i v předpadech bezradnosti rodiče jak zhodnotit ree1lnou situaci sve9ho dedtěte z hlediska jeho dalšedho uplatněned v životě? To teda nevedm. Většina testů totiž postre1de1 to, čemu se ředke1 predikčned validita a tady pak pomůže jen fasloved, že vedra tve1 tě uzdraved . Faktem je, že většina ne1s staršedch psychoušů to už nějak doklepe i s těmi starfdmi testy, ale občas na ne1s jde prostě hrůza zejme9na, podedve1te-li se do zahraničed, jake9 metody (psychodiagnosticke9 a didakticke9 testy) majed psychologove9, vfdchovned poradci a odbornedci v zahraničed k dispozici. Největšedm vfdkřikem moderned psychodiagnostiky je dnes u ne1s Amthauerův Test struktury inteligence (TSI-2000), ale ten je až pro adolescenty, takže menšed děti si mused pe1r let počkat Je to prostě průser, kterfd nikdo neřešed, nikoho to nezajedme1, ale přesto se jede ste1le moče1lem černfdm kol bedlfdch skal . Už jsme si zvykli! To teda nejsme, ale co me1me dělat? Jak se ředke1: z hovna bič neupleteš. Ani test si doma nespedchnete přes noc. A Ve1m taky ne9e9e9seeeem Ve1m noooviiiinnny, poslouchejte P.S.Pokud jde o vfdchovu děted, kdo udělal většed krok? Určitě majorita směrem k minoritě. Minorita (třeba ta romske1) směrem k majoritě ste1le jen čučed a čeke1 na pomoc Velke9ho bratra.

Od: | www | 14. 10. 2012 05:16

Od: | www | 14. 10. 2012 05:16

Od: | www | 14. 10. 2012 05:15

Od: | www | 14. 10. 2012 05:15

Od: | www | 14. 10. 2012 05:14

Od: Anna Kršková | www | 28. 03. 2008 21:38
Používám každou chvíli na své klienty a je to skvìlé a funguje!


Pidn novho komente
Jmno:
E-Mail:
www:
Koment:
Prosm napite slic toto slo "ti": *
(ochrana proti spamu)
Zobraz npovdu


Home | Design & Code julius.pataky.cz | A | Nahoru
TOPlist